Etiopie je považována za zemi, odkud se káva rozšířila do celého světa. Její první cesta vedla do Jemenu a pak na Blízký východ, odtud pochází i přídomek „arabská káva – arabica“. Pro Evropu objevili kávu až holandští obchodníci.
Cesta kávy z Etiopie do Votic
Odrůdy arabiky z této země mají hodně co nabídnout, protože rostou na svazích ve velké nadmořské výšce.
Horské lesy jihozápadní Etiopie ukrývají malé tradiční farmy zaměřující se na pěstování nejkvalitnější arabiky. Odrůdy arabiky z této země mají hodně co nabídnout, protože rostou na svazích ve velké nadmořské výšce. Typické jsou květinové vůně a silná sladká chuť se střední kyselostí a středním tělem. V šálku můžete cítit celou škálu peckovitého ovoce a citrusů.
I laik pravděpodobně ví, že se pěstují dvě známé odrůdy kávovníku. Jsou to robusta a arabika. Každá odrůda má své specifické vlastnosti a nelze jednoznačně říct, která je lepší. Arabika roste obecně ve vyšších nadmořských výškách. V chuti je kyselejší, sladší a často nese výrazné ovocné tóny. Naproti tomu robusta se pěstuje v nižších polohách, na chuť je více hořká, zemitá, dřevitá a obsahuje o poznání více kofeinu než arabika.
Arabika dozrává po 6 až 8 měsících. Robusta potřebuje o trochu déle, přibližně 9 až 11 měsíců, a doba sklizně se liší podle zeměpisné polohy. Bobule během zrání postupně mění svou barvu od zelené přes žlutou, červenou až ke karmínové.
První kávové třešně lze z keře sklízet až po čtyřech letech. Sklízí se buď ručně, nebo za pomoci česacích strojů. Manuální přístup je mnohem šetrnější ke keřům a sběrači pečlivě sbírají jen zralé a zdravé plody. Česací stroje seberou i nezralé plody, a mohou rostlinu dokonce poškodit.
Existují dva způsoby zpracování – suchá a mokrá cesta. U mokré cesty se nejprve z kávových třešní odstraní obal a dužina. Poté se vloží do fermentační nádrže, kde se od semena oddělí zbytky dužiny, a nakonec se již výsledné zrno suší na slunci. U suché cesty se celé kávové třešně nejprve suší na slunci, postupně se obracejí a až potom se odstraňuje slupka a dužina, aby se získalo finální zrno.
Když jsou zrnka zelené kávy vysušená, balí je farmáři do tradičních jutových pytlů a expedují do celého světa. Během této cesty urazí často tisíce kilometrů lodí, železnicí, kamiony nebo letecky.
