To, že je Vietnam jednou z kávových velmocí, se málo ví. Kávu začali ve Vietnamu pěstovat v 19.století Francouzi. Nejprve arabiku, ale brzy zjistili, že místní podmínky jsou ideální pro odrůdu robusta. Ta v místní produkci naprosto převládá.
Cesta kávy z Vietnamu do Votic
Velmi charakteristické pro asijské kávy jsou tabákové, zemité a pryskyřičné tóny, které mají plné tělo, nízkou kyselost a vyšší sladkost.
Kávy z této země jsou velmi výrazné, protože se pěstují na vulkanické půdě. Velmi charakteristické pro asijské kávy jsou tabákové, zemité a pryskyřičné tóny, které mají velké tělo, nízkou kyselost a vyšší sladkost. Ve srovnání s jihoamerickými kávami chutnají trochu více těžce a exotičtěji. Pokud by se káva dala přirovnat k pivu, Vietnam by bylo pivo černé, které těžko ocení milovníci lehkých a řízných světlých ležáků. V mléčných variantách ale funguje skvěle a obsah kofeinu je výrazně vyšší než u arabiky.
I laik pravděpodobně ví, že se pěstují dvě známé odrůdy kávovníku. Jsou to robusta a arabika. Každá odrůda má své specifické vlastnosti a nelze jednoznačně říct, která je lepší. Arabika roste obecně ve vyšších nadmořských výškách. V chuti je kyselejší, sladší a často nese výrazné ovocné tóny. Naproti tomu robusta se pěstuje v nižších polohách, na chuť je více hořká, zemitá, dřevitá a obsahuje o poznání více kofeinu než arabika.
Arabika dozrává po 6 až 8 měsících. Robusta potřebuje o trochu déle, přibližně 9 až 11 měsíců, a doba sklizně se liší podle zeměpisné polohy. Bobule během zrání postupně mění svou barvu od zelené přes žlutou, červenou až ke karmínové.
První kávové třešně lze z keře sklízet až po čtyřech letech. Sklízí se buď ručně, nebo za pomoci česacích strojů. Manuální přístup je mnohem šetrnější ke keřům a sběrači pečlivě sbírají jen zralé a zdravé plody. Česací stroje seberou i nezralé plody, a mohou rostlinu dokonce poškodit.
Existují dva způsoby zpracování – suchá a mokrá cesta. U mokré cesty se nejprve z kávových třešní odstraní obal a dužina. Poté se vloží do fermentační nádrže, kde se od semena oddělí zbytky dužiny, a nakonec se již výsledné zrno suší na slunci. U suché cesty se celé kávové třešně nejprve suší na slunci, postupně se obracejí a až potom se odstraňuje slupka a dužina, aby se získalo finální zrno.
Když jsou zrnka zelené kávy vysušená, balí je farmáři do tradičních jutových pytlů a expedují do celého světa. Během této cesty urazí často tisíce kilometrů lodí, železnicí, kamiony nebo letecky.
